Error !!!

19.12. 2013

Jsem velice vytížená osoba, zvyklá dělat vždy několik věcí najednou

...a vždycky na jedničku, jsem přece rychlá, bystrá, přesná a schopná.

Využívám veškeré vymoženosti moderní technologie a jsem v tom fakt dobrá !

Je na místě se občas přece pochválit, ne? Nikdo to za nás neudělá tak dobře

a tak často, jako my sami...chichi.

Tak tomu bylo doposud. Až do včerejšího rána. Toho dne  jsem poznala, že i sebelepší 

výdobytek pokroku může mít svá úskalí.

Do postele jsem včera upadla opět 2 hodiny po půlnoci s pocitem dobře vykonané

práce. 

Mobil nevypínám, co kdyby něco ?...třeba výhra v loterii?...nebo tak...

Takže mě ráno 30 minut před budíkem probudil nedočkavý klient, lačný

své zakázky. Málem mě kleplo, ale v mžiku předstírám, že jsem svěží

a vlastně v pozoru celá "rozechvělá"čekám, až se ozve. A další a další volání.

Samozřejmě...konec roku, všichni potřebují všechno a  hned. Co kdyby ti Mayové

měli letos přece jen pravdu...21.12 je za 2 dny, tak honééém.

Mluvím na obou simkách v jednom mobilu  a současně vyřizuji cosi ještě na pevné lince

...super akční den...slabší nátury tomu říkají blázinec.

Posílám klientovi SMSku, že jeho zakázka je připravená k vyzvednutí, do toho mi na

druhou simku přichází SMSka od dcery, která potřebuje naléhavou konzultaci ohledně 

velice důležité smlouvy v angličtině. Přestože jsme obě velice vytížené, máme spolu

velmi dobrý vztah...jsme si totiž fest podobné.  Pospíchám na důležité jednání a ve spěchu

odepisuji dceři s vtipem sobě vlastním něco v tomto smyslu:

"Jsi můj malý vopruzek, teď odjíždím na jednání, ale po 10 hod. na to můžeme klíďo vlítnout.

Myslíš, že bychom dali tentokrát rychlovku jen po telefonu? 

Papa, broučku.  D".

Už na mě opět kdosi mluví, takže není čas koukat na display. Fofrem buch...ťuk...

a SMSka letí ke svému příjemci. V tom momentě mnou projede takové nepříjemné mrazení,

až přímo podezření, že cosi není jak má být. Pozdě nedohoníš ani bycha, natož zastavit

T-Mobile. Studený pot mi stéká po zádech, mé obavy se potvrdily...SMSka pro moji dceru

se uhnízdila nenávratně v mobilu jednoho našeho klienta, toho staršího, rozvážného gentlemana, jehož

si všichni tak vážíme. V očích se mi zableskla světýlka pobavení...hihih...vždyť je vlastně velká legrace,

která se dá určitě vysvětlit. Zavolám, společně se nad tím zasmějeme. A život jde dál bez ztráty

desítky, naše budoucí spolupráce tím rozhodně neutrpí. To jsem ještě netušila, že pohotová

manželka adresáta té skvělé zprávy bude naprosto jiného názoru.

Můj záměr, celou záležitost okamžitě napravit, však naruší další klient, předávám zakázku,

přeji krásné svátky a nejvyšší čas  zmizet do terénu...práce čeká.

Beru si boty a v tom momentě zase mobil...do telefonu na mě ječí jakási ženština, kdo jsem,

co prý to má znamenat?...na co, že jako chci vlítnout...a že to tedy v žádném případě, ať zapomenu!

Chvíli nevím " vo co go"??? Po pár okamžicích mi doslova ztuhnou rysy, poleje mě horko

...už vím, která bije.

Uvědomuji si, že vteřinu před tím, než jsem posílala tu "zamilovanou" SMSku své dceři, 

posílala jsem přece SMSku svému klientovi o hotové zakázce. Patrně se zkřížily 2 SIM-karty

v jednom mobilu a průšvih na sebe nedal dlouho čekat. Jeho podezíravá žena zprávu přečetla

a okamžitě tasila. No, jako ve špatném filmu. To, co mi zpočátku přišlo tak vtipné, se změnillo

v horor. Předlouhý a náročný rozhovor to byl. Jak chcete slušně vysvětlit hádavé, žárlivé ženské,

že byste si o jejího obstarožního pardála neopřeli ani kolo, natož nějaké důvěrnosti..

Jak to jen dostatečně  kulantně vysvětlit, aby ona pochopila a on se neurazil.

Z prekerní situace mě dostala až ta původní SMSka o dodávce zboží...jako důkaz.

Nakonec jsem z toho měla veselý celý ten šílený páteční den.

Nikdy se mi nic podobného nestalo...ale všechno je prý jednou poprvé

...a já doufám, že taky naposledy...ufff!