Chopperstart 56 - Postřižinská

CHOPPERSTART 56 - Postřižinská

Co Čech, to milovník zlatavého moku jménem pivo! Vzhledem k této skutečnosti,

rozhodli jsme se, že tuto vyjížďku obohatíme zastávkou v jednom známém pivovaru.

Kdo by neznal Menclův slavný film Postřižiny a kdo z nás by nechtěl zavítat na místo,

kde se tento film točil. Proto není žádným překvapením, že jsme vyrazili právě tam.

Takže připravit trasu cca 330 kiláčků zajistit zastávky závislákům na kávičku a nezbytné

cigárko, taky chutný oběd pro cca 60 lidiček, zařídit slušné počasí...a můžeme vyrazit.

Konečně je 21.9.2013 ráno...jako vždy nemůžu ani dospat. Důvody jsou hned dva:

ten první, že se vždy těšíme, jak si s tou partu bezvadných lidiček zase krásně zaburácíme,

ten druhý, že celý týden leje a já slíbila teplo a suché silnice. Teplo sice je, leč drobně

mrholí. No, co...opravdovému motorkáři nestojí nic v cestě, takže pár minut po 9,00 hod.

jsme s HADem na místě srazu ve známé hospůdce Dašický dvůr v Pardubicích,

kde nám vždy ochotně otevřou o pár hodin dříve a připraví pro nás malé občerstvení.

Přestože, pupen ne a ne vylézt, z Brna, z Prahy...a z různých konců republiky se nás

sjelo cca 50 natěšených motorkářů, ...velice nás to potěšilo.

Vítáme se, krátký pokec, malé občerstvení a vyrážíme směrem na jih, v určité naději,

že tam bude lépe.

Přesto, že jsme slibovali, že enduro vložka tentokrát v plánu není, hned v Dašicích

nám jedna menší výlet zpestřila. Projeli jsme Chrast, kde jsme zatroubili jednomu z přátel

u jeho domečku a hurá na Skuteč.

I když je druhá polovina září, cestu nám chvílemi zpestřuje "májový deštík". Ale před

Svratkou na nás konečně nesměle mezi mraky vykukuje sluníčko.

V příjemném penzionu Gaudeamus nás již tradičně očekávala p. Honsová se svým týmem.

Domácí buchtičky, voňavé bábovky a nadýchané koláčky se na nás usmívaly z plných stolů,

prostě mňam.

Takže kávička, pár sladkých dobrot, kdo nebyl v kůži, trošku sušil a po chvíli se posilněni

vydáváme vstříc dalším zážitkům.

Po pár kiláčkách to májový deštík vzdává, sluníčko už není srab a ve Sněžném najíždíme

na silnici č. 354 už za hezkého počasí. Cesta ubíhá již mnohem veseleji a přijíždíme

do Nového Města na Moravě. Dále po č. 360 přes Křižanov do Velkého Meziříčí.

Tento úsek je opravdu nádherný, pěkná silnice se spoustou zatáček, do kterých je dobře

vidět. Prostě paráda, jak má být !

Počasíčko na jedničku s kvězdičkou, další trasa po krásných silnicích, zaliltých

sluncem, nálada mužstva výborná !

Dalešické přehradě, která byla původně v plánu, jsme se z „časových“ důvodů bravurně

vyhnuli - snad někdy příště. Tady uzavírek silnic z důvodu oprav bylo nepočítaně, tak

se všichni nesmírně těšíme na ty krásné nové cesty, bez výmolů...pánové, to bude paráda !!!

Namísto přehrady jsme se proháněli okolo obrovských chladících věží elektrárny Dukovany.

Takové giganty také nevidíme každý den. Zde tedy malá zastávka, pár foteček

a vyrážíme k cíli dnešního cestování.

Po nějakých 8 kiláčkách nic nebrání tomu, aby horda

vyhladovělých a žíznivých motorkářů vtrhla konečně do věhlasného pivovaru v Dalešicích..

Dohodnuté parkování na nádvoří pivovaru přímo pod komínem bylo zážitkem opravdu

nevšedním. Naše nablýskané stroje stály přesně na místech, kudy se procházeli hlavní hrdinové filmu Postřižiny.

Bez povšimnutí nezůstaly ani dveře, kudy tenkrát obdivuhodnou rychlostí

(hodnou Emila Zátopka) vyběhl pan Hrušínský v roli místního lékaře po aplikaci zázračné

mediciny z rukou půvabné paní správcové.

Snad každý z nás alespoň jednou zvedl oči nahoru ke komínu, zda tam náhodou

nezahlédne strýce Pepina nebo vlající vlasy jeho krásné švagrové.

K pozdnímu obědu jsme si dali pivovarské speciality, které batůžky zapíjeli výborným

Dalešickým mokem, řidiči měli na výběr zázvorovou limonádu a další nealko "dobroty".

Nejoblíbenější pochoutkou byla marinovaná žebírka na medu. Opravdu lahodná záležitost,

která však vyžadovala určitou zručnost a hlavně dokonalý chrup! Faktem je, že ani saranče

by ty lahodné kosti neobralo lépe, než náš kamarád - olizoval se až za ušima.

Příjemně nadlábnuti a napojeni jsme ještě párkrát zapózovali na společné fotečky.

a vyrazili ku Třebíči (nikoliv však pěšky, jak zpívá přítel Nohavica).

Po hladkém průjezdu Třebíčí ke slovu přišel další zajímavý úsek - silnice č. 351,

téměř až do Polné, který jsme si opět náramně vychutnali.

Krásné úseky, opět prokládané pěkně klopenými zatáčkami, lemované již lehce

zabarvenými stromy začínajícího podzimu...to vše zalité sluncem.

Zde nám další uzavírka silnice na Přibyslav zkřížila plány. Takže jsme vyhlášenou cukrárnu v

Přibyslavi, při krátké zastávce v Polné, vyměnili za vynikající "katering" dua PET aIVA.69-

jejichž nadýchané koláčky, presíčka a pikolíčka z několika termosek neměly chybu! Pak

jsme již vsadili „návratovku“ Štoky, H.Brod, Ždírec... hezká cesta v záři zapadajícího slunce.

Ve Slatiňanech u motorestu Bonet jsme se všichni rozloučili a každý se vydal už téměř

za tmy ke svým domovům.

I my s HADem dorazili před náš dům za tmy. Když jsem se otočila od odemknuté garáže,

spatřila jsem úchvatnou scenerii ...HAD na nasvícené motorce a nad ním neskutečně svítil

měsíc mezi mraky. Je jasné, že jsem neodolala své fotografické vášni, tasila jsem rychle

foťák, a tady je výsledek:

Zase jeden bezvadně prožitý den s dobrými přáteli v jedné stopě. Počasí jsme si užili

od všeho kousek - během jedné cesty jsme zažili vrtochy jara, rozmarné léto

i barevný podzim. Díky sršňům za bezpečný průjezd křižovatkami a opět vám všem

za milou společnost. Další nápady na společné vyjížďky se již líhnou...máte se na co těšit...

a my společně s váma !!!

DARONKA

Celou fotogalerii naleznete zde.