blog DARONKY motočarodějniceHUMOR je nejpříjemnější forma odvahy

CHOPPERSTART 51 - Motorkářská mše Chvojen

Publikováno 28.10.2013 v 00:00 v kategorii Moto akce Chopperstart, přečteno: 200x

Protože naše první vlastní motorkářská mše v krásném kostelíčku ve Chvojenu, spojená s vyjížďkou krajem Sázavského Pacifiku, měla mnoho ohlasů, rozhodli jsme toto jarní žehnání motorek pořádat každoročně.

Chopperstart 51 - mše Chvojen


Loňská vyjížďka krajem Sázavského Pacifiku s žehnáním našich strojů se líbila "napříč motorkářským

spektrem", a tak jsme si ji z části zopakovali. Líbily se nám dva obědy, tak  byly zařazeny též. 
Tato akce byla vloni hodnocena jako nejlepší, tak proč do toho nejít znovu.


V kalendáří máme 25.5.2013...termín naší v pořadí už druhé motorkářské mše.

Mám horečky, bolí mě celá DARONKA - ráno se silně mračím a vypadá to , že budu i pršet.

Z některých koutů ČR se dozvídám od přátel, že dokonce již prším (hrubší povahy mi sdělily,

že přímo ch...    - blééé). Prej: "DARONKO, to sis nemohla dojít včera"...chichi

Do poslední chvíle si užívám teplého pelíšku, odkud píšu mailíky a SMSky na všechny strany, že toliko žertuji

a příjemné počasí nastolím obratem.

Lídr pražské sekce, Jiřík, se rve do nemoků a při své (teprve 3. ranní kávičce) čeká na pokyn vyrazit.

Těším se nesmírně, takže poslední SMSka ku Praze: "Na Bělehrad!"...v tomto případě

"na Pardubice!"...a hurá do sedel.

Prvotní rozumný nápad, že se nabalím jako pumpa se poněkud zvrtl, neboť

mnohem důležitější bude , aby mi to v kostelíčku slušelo.

Takže bez ohledu na můj "stav" a počasí vyrážím komplet v kůži - jsem tedy sexy, 

ale klepu se zimou jako nastartovaný Harley na volnoběh, a místo motorkářských

řetězů mě zdobí nůdle až do pasu...

Neustále hrabu kapesníky ve svých zavazadlech. HAD se pochechtává, vzpomněl si

prý na přisprostlý vtípek z tramvaje  "Malej má nůdličku".



V Blatě úžasná atmosfera ...takovou spoustu lidiček jsme ani nečekali...přestože sluníčko s náma

hraje kličkovanou.



Ta suprová nálada a natěšení lidičkové způsobilo, že jsem na chvíli zapomněla

být nemocná. Mám z těch bezvadných lidí kolem velikou radost !


Je tu asi cca 55 nadšenců, tak bouřlivá přivítání, pár slov, malé občerstvení, poslední kouř

a vyrážíme vstříc dalším společným zážitkům.


Sršni: Standa 3693, super sehraní Trojda a Pepíno (dnes jsou chlapci bomboví!).


Kamarád Sedlo, číhajíc na nás u pumpy v Uhlířských Janovicích, pořídil hezké fotky naší

přijíždějící kolony.


Minule se nám velice zalíbily dva obědy, tak ten první se opět konal v motorestu U rybiček.

Důvod byl jasný, aby nám "neburácely" naše prázdné žaludky při žehnání.


 


Tak hezky zaparkovat a úprkem na ty, nejen rybí, dobroty




Je zde krásně vyzdobený interier...samá rybička...




FERATKA nám horlivě vypráví své zážitky...nejdříve tááák...potom zase takhle...

ne a ne si honem vzpomenout, jak velké to vlastně bylo, šupleru onehdá nemajíc... 

Posloucháme se zatajeným dechem...Ferat se raději zdržel komentáře...chichi

 



Mše na kopečku ve Chvojenu má úžasnou  atmosferu -  sváteční, vyjímečnou.

Čekají tam na nás ostatní přátelé, tak další vítání...s některými se letos vidíme poprvé.

Motorky pěkně vyrovnané kolem dokola malého kostelíčka už čekají na letošní požehnání.




Vlídné přijetí pana Potůčka i jeho proslov  je velmi působivé - nejedno oko motorkáře zvlhlo.

Což je důkazem, že i drsný motorkář má jemnou duši.




Pan otec Sikora, doprovázen p. Potůčkem, žehná nám i naším strojům. Můžeme tedy opět

zvesela brázdit silnice celou sezonu - sv.Kryštof nás bude provázet na našich cestách a dohlížet, 

abychom vždy dojeli bezpečně do svých cílových stanic. 




Děkujeme všem, kteří na mši přispěli. Zvláště pak Feratovi a dabačově Milence,

kteří se o to zasloužili - vybrali od účastníků. Nehradili jsme s HADem  z domácího rozpočtu.



 

Náš loňský příspěvek byl použit na tento nový zvon... Svatý Václav




za což se nám dostalo upřímného  poděkování.




Tady to vypadá, že  otec Sikora už pomalu vybírá motorku i pro sebe, s nebývalým zájmem

prohlíží naše stroje. 




Ironria a Sedlo natočili náš triumfální příjezd i odjezd - velmi povedené, dík.

Poslední zamávání šátečkem s lebkama a pár vzdušných hubiček

...a zase za rok se těšíme, pane Václave VII. Josefe Potůčku z Mezihoří.




Mám hlad a už se zimou klepu jako kompresor...natolik mě to vykolejilo, že jsem se na chvíli přestala

kontrolovat, zkrabatila čelíčko a drobátko zapršela.

Ihned jsem zase však vzpamatovala, vyjasnila svoji tvář. Důvod byl jasný, hospůdka Na statku

v Jevanech s plnými stoly je na dosah. 




Nad plnými talíři zjihli i drsní Pražáci...s tímhle čerstvým řízečkem se Jirka doslova mazlil:

"...ňu ňu ňu..., póóójď sem ty kluku křupavá..."

V Jevanech výborná krmě, vše OK...jen na terase pro mě "Sibiř", klepu se jako náš starej

mrazák...to jsou nervy, to jsou nervy - strefím se vidličkou do pusy, či do oka?  To by tak bylo,

jednooká DARONKA ? ...to by to počasí vypadalo...blééé ...a sezona teprve před náma.  

Další vyčůrání a horká kávička z bezpečnostních důvodů už raději uvnitř. 




Na cestu domů se narvu do svých ďábelsky rudých nepromoků od Luise. 

Je mi krásně, nic nedbám připomínek uchechtaného osazenstva, že můj obleček je přímo

antikoncepční. Klíďo jim ještě pro pobavení zatančím "Teletabies". Je mi tááák dobře, že jsem 

rozhodnuta nesundat nemoky snad už NIKDY.




V Kutné Hoře padlo rozhodnutí ještě skáknout na výtečnou zmrzku k Lukymu.

Narvaná ve svých svádivě rudých "dupačkách" přihlížím spokojeně, jak ostatní olizují s jazýčky

do špičky tu ledovou dobrotu. Chvílemi mi naskakuje i přes nepromoky husí kůže

...brrr..a taky  fest  závidííím...chutná jim náramně, aby ne...Luky je borec !

Jízda domů probíhá skvěle...mraky se honí přede mnou,  za mnou,  vlevo i vpravo,

- jen nad náma je jasno, takže kdo jel s námi na Pardubice, dorazil suchou "nožkou".

Kdo frčel jinudy, sušil. Několik členů téhle party se již poohlíží po bydlení v Pardubicích.

Přívlastek "čarodějnice" si tak trochu zasloužím.




A jak psal cpt.Eagle : " I to slunko vykouklo, aby se podívalo na ty nadšený blázny

na motorkách"

Ještě v nemokách podávám doma  "léky" - ohřátou slivovičku s medíkem!

Svlékáme hadry a HAD maže fofrem k PC, aby si přečetl čerstvé zážitky

přátel, kteří jsou již doma.

Já se ponořím do vany plné horké vody, abych vylepšila svůj jiný zdravotní stav, než dobrý.

Pak ještě něco na zub s hltíkem červeného vínečka a psát si s přáteli a ládovat fotečky na Rajče.

Ve 23.30 doslova omdlévám a po půlnoci padáme do pelechu.

Úžasný den, plný zážitků v té nejlepší společnosti !!!

Díky vám všem za další krásný den !

:

  

 

 

 

 

 

 

  

 

  

 

 

Komentáře

Celkem 0 komentářů

  • Neregistrovaný uživatel

    Jméno: Přihlásit se

    Blog:

    Obsah zprávy*:

    Kontrolní kód*:
    Odpovězte na otázku: Co je dnes za den?